Právní úprava

Povinné ručení je upravováno zákonem č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dále toto pojištění upravují zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, vyhláška č. 243/2001 Sb. o registraci motorových vozidel, vyhláška č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Hlavním významem právní úpravy je ochrana jak pojištěnce, tak třetích zúčastněných osob, kterým by mohla vzniknout škoda při provozu vozidla pojištěncem. V případě pojištěnce by mohla škoda, kterou způsobil, přesáhnout jeho finanční možnosti a výrazně by se tak snížila jeho životní úroveň. Nároky třetích osob by tak mohly být omezeny finanční situací pojištěnce popřípadě jeho platební morálkou. Právní úprava tak ve veřejném zájmu zakládá majiteli vozidla povinnost pojistit se a pojišťovně zase povinnost uhradit celou škodu na majetku třetí osoby. Zabraňuje tak vzniku řady soudních sporů a zkracuje dobu zaplacení pohledávek třetí osobě.

Z hlediska klasifikace pojištění se jedná o smluvní povinné pojištění. Znamená to že zákon ukládá povinnost pojištění sjednat